|
|
Společné jmění manželů s důrazem na jeho vypořádání v rámci pozůstalostního řízení
Srbová, Monika ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Společné jmění manželů s důrazem na jeho vypořádání v rámci pozůstalostního řízení Abstrakt Tématem této diplomové práce je Společné jmění manželů s důrazem na jeho vypořádání v rámci pozůstalostního řízení. Cílem práce je podání uceleného výkladu o institutu společného jmění manželů se zaměřením na proces a způsoby jeho vypořádání v průběhu pozůstalostního řízení. Hlavním motivem za stanovením zmíněného cíle je zkreslená a nejasná představa laické veřejnosti o společném jmění a jeho vypořádání. V první části je pracováno s pojmem společného jmění manželů, jeho charakteristikou a krátce představuje institut společného jmění v Evropě. V rámci druhé části je popsán historický vývoj společného majetku manželů. Popis začíná již ve starověku a postupuje dále v čase až do doby relativně nedávné. Výrazněji se pak zaměřuje na právní úpravu na našem území. Třetí část pracuje postupně s platnou právní úpravou společného jmění manželů. Nad rámec základního a podstatného pojednání o vzniku, režimech a zániku společného jmění také obsahuje vhled do kolizních norem smluveného manželského režimu a uvádí některá specifika společného jmění manželů v kontextu výkonu rozhodnutí a exekuce. Cílem části čtvrté je představit čtenáři dědické právo jako část občanského práva. To činí jak z pohledu práva hmotného, tak z pohledu...
|
|
|
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu
Ladman, Michal ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu Abstrakt Cílem této práce je provést komplexní přehled o průniku zákonné úpravy pozůstalostního řízení a procesního nástupnictví v civilním procesu, které jsou spolu neoddělitelně spjaty. V konkrétních případech záleží na prvotním vyřešení dědického řízení, aby vůbec mohl být určen procesní nástupce účastníka. Soud v civilním řízení musí vyčkávat až soudní komisař provede potřebné úkony a je schopen vydat konečné usnesení o pozůstalosti. Pro účely práci jsou položeny tyto otázky: Jaká je současná právní úprava procesního nástupnictví při ztrátě procesní subjektivity jednoho z účastníků? Jakými způsoby může skončit pozůstalostní řízení? A jaký to má dopad do procesního nástupnictví v civilním procesu? K dosažení cíle práce jsou využity zejména metody deskripce platné právní úpravy a analýzy konkrétních právních institutů, případně syntézy jednotlivých ustanovení k vyvození závěrů o dopadech pozůstalostního řízení. Práce je rozdělena do čtyř okruhů, které jsou vzájemně provázány. Po úvodu obsahujícím cíle a shrnutí zamýšleného obsahu práce následuje rozsáhlejší obecné pojednání o pozůstalostním řízení. V druhé části je rozebráno obecně účastenství v civilním procesu. Ve třetí části, která začíná krátkým rozborem překážek v řízení, je...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty dědění věci nemovité v obci Bludov
Re, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá děděním věci nemovité z pohledu práva i ekonomie. V první části se pojednává o pojmech úzce spojených s děděním včetně pozůstalostního řízení a nemovitou věcí. Dále obsahuje i teoretický podklad pro výpočet daně z příjmu i daně z nemovitých věcí. Druhá část je věnována převedení dané teorie do běžného života, tedy popisu nemovité věci v obci Bludov, která se stane předmětem pozůstalostního řízení, a je dále rozhodováno, jak s ní optimálně naložit.
|
|
|
Pozůstalostní řízení se zaměřením na řešení sporných otázek
Benko, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
POZŮSTALOSTNÍ ŘÍZENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA ŘEŠENÍ SPORNÝCH OTÁZEK Klíčová slova: pozůstalostní řízení, sporné otázky v pozůstalostním řízení, řešení sporných otázek Přestože je pozůstalostní řízení pravidelnou agendou pouze jediného právnického povolání v České republice - notářů - je vhodné mu ze strany ostatních členů právnické obce věnovat pozornost alespoň do té míry, aby o něm měli obecný přehled. Tato znalost pak najde uplatnění nejen v jejich profesní, ale i soukromé sféře. Příslušníci advokátního stavu pak musí mít tyto znalosti podstatně širší a hlubší, neboť při jejich zastupování v řízení před notářem jako soudním komisařem mohou vzniknout a také vznikají situace, kdy je sporné, zda je někdo dědicem, jaký majetek tvoří pozůstalost, aj. Cílem této práce tedy zejména je podat širší odborné veřejnosti výklad o pozůstalostním řízení, který dodá obecný přehled o jeho běžném i komplikovanějším průběhu, upozorní na potenciálně vzniknuvší spory a sporné otázky, a členům notářské obce pomoci s každodenním výkonem soudního komisariátu a přispět jasnějšímu a jednotnějšímu řešení (nejen) sporných otázek v pozůstalostním řízení. První polovina této práce je věnována vývoji a teoretickému pozadí pozůstalostního řízení s tím, že se jej snaží v podstatných bodech chronologicky kopírovat. Jsou zde rozebrány jeho...
|
|
|
Postavení věřitelů zůstavitele v pozůstalostním řízení
Peřinková, Petra ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu postavení věřitelů zůstavitele v pozůstalostním řízení, které prošlo s úpravou aktuálního občanského zákoníku velkou změnou. Úprava dědického práva a s tím i postavení věřitelů v pozůstalostním řízení za dob socialismu byla tristní, proto bylo této změny potřeba. Možnosti věřitele v ochraně jeho pohledávek v případě skonu dlužníka byly rozšířeny pomocí mnoha nových i staronových institutů. Společně s tím byla rozšířena i odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele. V rámci diplomové práce jsou zpracovány názory odborné veřejnosti, které jsou velice často odlišné, či dokonce zcela protichůdné. Součástí práce je analýza těchto názorů a hledání vhodného východiska. Práce je členěna do šesti kapitol. První pojednává o právu dědickém jakožto absolutním majetkovém právu, tedy právu, jež působí erga omnes. Zároveň vymezuje pojmový rozdíl mezi dědictvím a pozůstalostí, které byly do občanského práva zavedeny s účinností občanského zákoníku. Kapitola druhá se věnuje genezi přechodu dluhů zůstavitele na dědice a postavení věřitelů v dobách minulých. Historická kapitola shrnuje úpravu hmotněprávní i procesněprávní, bez které by celé dědické (dnes pozůstalostní) řízení nebylo možné. Stěžejní třetí kapitola analyzuje možnosti věřitelů pro ochranu jejich pohledávek. Postupně jsou v...
|
|
|
Soběslavské testamenty a písemnosti pozůstalostního řízení 1455-1550: možnosti jejich využití
Vandrovcová, Lenka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Práce se zabývá městem Soběslav, které patřilo pánům z Rožmberka a dochoval se v něm soubor testamentů z let 1455-1550. Soubor se skládá celkem z 83 listinných testamentů. Práce nejprve popisuje testamentární praxi (proces vzniku testamentu) a soubor soběslavských testamentů. Samotný výzkum se zabývá nejprve testátory, kteří byli spřízněni nějakým druhem rodinné vazby. Podrobněji se práce zabývá jednou z těchto rodin, rodinou Račmanů. Druhá část výzkumu se věnuje dluhům a pohledávkám uvedených v testamentech. Tato část se zabývá lokalitami, se kterými vedli testátoři své obchody. Klíčová slova: Soběslav, testamenty, rodinné vztahy, dluhy, pohledávky Annotation Object my diploma's work is Soběslav town, which it belonged to lord of Rozumberk. There was still in existence collection of testaments from years 1455-1550. Collection is comprised of 83 testaments. The work discribes proces sof genesis testaments and collection Soběslav's testaments. First part of study pursue testátore, which they were akin to families. The work detailed discribes of family Račman. Second part of study disciribes by analysis debts and outstandings debt in testaments. This part discribes lokalities, where testátore made their business. Keywords: Soběslav, testaments, family relations, debts, outstanding debts
|
host ::
RSS.